close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Blog je v rekonstrukci.

Zalíbily se ti moje články? TAK NEVÁHEJ! Klikni tady. Budu ráda když poznám někoho nového a budu mít další věrné SB. :)

Únor 2009

Co přidat?

27. února 2009 v 23:17 | Můra
Takže lidičky, komixy,ankety, všedchno možné mě napadlo, ale už nevím co dávat na blog, deníček, není už tolik času protože jsem nebyla klasifikovaná ve škole a tak se musím učit a není moc času. Proto na to trochcec kašlu, ale slibuji, že ve středu po prázdninách to bude žůůůžžžoooo!!!!

Tak pište do komentů co mám přidat!!!

Konec světa 4.díl - Co když..

27. února 2009 v 22:52 | Můra
V minulém díle jste četli:
Ale najednou jsem slyšela slova jako: "Rozálie,Rozálko, tady dolůů, séém"!! Ani jsem nevnímala, že to jsou dva hlasy, vnímala jsem jen ten jeden.

Ale když jsem ho vnímala, nejspíš jsem dělala špatně, začala jsem řvát: "je tu někdo???" a všechno stichlo až najednou.................

Viděla jsem ducha své mámi. To snad ne!!! Pomyslela jsem si, začala na mě křičet: "Rozálie, musíš mě zachránit, táta on a pak chvilku mlčela a zmizela a jakmile zmizela, objevila jsem se v posteli kde mě budila máma.

Máma: Rozálie, jsi v pořádku? "Děsně mě bolí hlava" odpověděla jsem. Pak jsem dodala: Mami, proč jsi na mě tolik křičela." Zeptala jsem se. Máma se zarazila a pak řekla: O čem to mluvíš?" Odpověděla odseknutě. "Mami, nedělej ze mě blbou!!! "Pojď, no pod nic ti neudělám" odpověděla máma. "Mami kam mě to vedeš?" Odpověděla jsem. "Sedni si do auta, dělej!!" Zařvala na mě a já jsem tak tedy učinila. Někam jsme jely, máma se mi zdála jako by měla nervy někde v rozkroku :D ale aspoň věděla co dělá, myslela jsem že se rozbrečím, někam nás vezla ale potom jsem se lekla!!!


MAMI, MAMI, JSI V POŘÁDKU???

Nabouraly jsme to přímo do stromu, máma vyletěla předním sklem, vystoupila jsem a snažila se mámu probudit, v duchu jsem si říkala: "Co když...co když..NE, TO NEMŮŽE BÝT PARVDA!!! Šla jsem do auta podívat se, jestli tam máma nemá telefon nebo alespoň nějaký jiný telefon abych mohla zavolat do nemocnice. Jenže jsem nic nenašla, všechno je zraceno, ale najednou něco jelo kolem!!!! Stoupla jsem si a začala křičet: "Pomooooc!!!! Moje matka ona!! Byl to chlap, zabrzdil ale já jsem mu neviděla do obličeje, ale když jsem se tam podívala, málem jsem se zhroutila................ byl příšerný, myslela jsem že omdlím, chvilku jsem na něho jen tak civěla a on pak řekl: "Ahoj, já jsem Carloss (čti Karlos)"

"Nazdar, můžeš mi prosím pomoct?" Máma, no, my se vybouraly, umřel mi táta a..... najednou mě zastavil protože jsme viděli něco, co mě opravdu dostalo, byl to vlkodlak, Carloss na mě začal kříčet at jdu, jenže já se nemohla hnout, "Běž napřed!!! Odvez mámu do nemocnice a zachraň aspoň ji!!! Dělej!!!" Křičela. Carloss učinil. Já jsem se soustředila na něco co bych mohla, ale pak jsem začala čarovat ale kouzlo se mi vyvrklo a...................



Pokračování příště!!!!!


Konec světa 3.díl - Mami?

24. února 2009 v 18:19 | Můra
V minulém díle jste četli:
Probud se, notak!!!!
Mami? Kde, kkkk-----d---eeeee----tttt--o jjjjj--sem??? ŘVALA JSEM NA MÁMU!
Máma: Jsi v ložnici, v domě.
Šíleně jsem zařvala JUPÍÍÍÍÍÍ a vyskočila jako kdyby mi do zadku měl někdo píchnout vidličku :D
Já: Mami, ten život se nám úplně obrací ale.......
Máma: Copak kočičko?
Já: (lekla jsem se) Mami, podívej se!!! co to je!!!?
Máma: ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
_______________________________________________________________________________

Já: Mami, kde si? Mámí!!!!???

Máma: Rozáliiiéééé počkej než........

Byl tam enskutečný vír, vzal mámu a ta někam spadla. Nestačila ani říct, poslední slova.

Musím se tam jít podívat, musim, soustředila jsem se na mámu když v tom........
jsem se z ničeho nic začala vznášet,potom se mi zvedly ruce nahoru a.........
a prostě se objevila velikánská koule.
Začala jsem se hrozně divit co to je, když v tom jsem se přestala soustředit,mé oči navrátili svou barvu, já jsem se šíleně bála.

Ale potom mě to napadlo, máma říkala "Počkej než..." a chtěla něco doříct, ale co? Divila jsem se když jsem objevila tu místnost. Ano!!! To musí být ono!! Myslela to tím, že mám počkat než se vrátí a nikam nechodit!! Ale já to neudělám, já půjdu, půjdu a zachráním naši rodinu!!! Ano!!! Najednou jsem začala slyšet takové divné zvuky jako"UUUUUUU" a takové strašení, najednou jsem se otočila a měla jsme pocit že to je za mnou, otáčela jsem se tak asi 30min. ale pořád jsem to slyšela...z toho otáčení mi vyhládlo a tak jsem se rozběhla dolů po schodech ale spadla jsem, cítila jsem, že mi někdo zatáhl za nohu a tím jsem spadla.

Šla jsem dolů do kuchyně, vytáhla jsem si šunku a máslo, pak jsem si vzala chleba, namazala to máslem a pak tam dala nějakou šunku, když jsem to ochutnala, vyzvracela jsem se.

Ale najednou jsem slyšela slova jako: "Rozálie,Rozálko, tady dolůů, séém"!! Ani jsem nevnímala, že to jsou dva hlasy, vnímala jsem jen ten jeden.

Ale když jsem ho vnímala, nejspíš jsem dělala špatně, začala jsem řvát: "je tu někdo???" a všechno stihlo až najednou.................


!!!!!Pokračování příště!!!!


Konec světa 2.díl - Zázrak!!

23. února 2009 v 20:01 | Můra
V minulém díle jste četli:

Já: MAMI!!! ŽÁDNÁ BERUŠKO!!! KVŮLI TOMU, ŽE SE MI TÁTA VYBOURAL V AUTĚ NEZNAMENÁ ŽE JE KONEC SVĚTA!!! NE!!! NESMÍME TO VZDÁVAT!!! NESMÍME, MUSÍME POKRAČOVAT DÁL!!!
Máma na to nic neřekla jen pokrčila ramena a šla dál.

Šly jsme lesem až najednou jsme něco zahlédly!!!

Já: Mami, mami vidíš to?!!! Zázrak,
Máma: To, to snad ne!!! Lásko jsme v sedmém nebi!!!!
_______________________________________________________________________________ ¨
Já: MAMI, MAMI!!!! ZÁZRAK!!!!

ŠÍLENĚ JSEM ŘVALA!!!

Máma: No, drahoušku, vidíš to!!!??

Když jsme prošly les, byl tam nádherný barák s autem. Najednou jsem omdlela.
Rozálie!!! Probud se!!!

Po pár minutách:
Probud se, notak!!!!
Mami? Kde, kkkk-----d---eeeee----tttt--o jjjjj--sem??? ŘVALA JSEM NA MÁMU!
Máma: Jsi v ložnici, v domě.
Šíleně jsem zařvala JUPÍÍÍÍÍÍ a vyskočila jako kdyby mi do zadku měl někdo píchnout vidličku :D
Já: Mami, ten život se nám úplně obrací ale.......
Máma: Copak kočičko?
Já: (lekla jsem se) Mami, podívej se!!! co to je!!!?
Máma: ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

Pokračování příště

Konec světa 1.díl - To, to snad ne!!!

23. února 2009 v 19:22 | Můra

Tak a máme tady první díl "Konec světa!!!"

Ráno:

Já: Mami, mami, podívej se!!! Našla jsem ti fotku ještě od tatínka!!!"
Máma: Broučku, víš, že nechci aby jsi o něm mluvila.
Já: Dobře, jdu hledat dál a jestli najdeš něco k jídlu, mám šílený hlad tak.........
Máma: Jistě, spolehni se.

Asi hodinu jsme hledaly v popelnicích něco užitečného ale nic.

Já: Mami, musíme to vzdát, jako, tohle už opravdicky nejde, takhle žít, myslíš si, že když budeme žrát odpadky a dopíjet plechovky že přežijeme? Ne!!! Musíme se víc snažit!!!

Máma: Ale beruško.....najednou jsem jí asztavila.
Já: MAMI!!! ŽÁDNÁ BERUŠKO!!! KVŮLI TOMU, ŽE SE MI TÁTA VYBOURAL V AUTĚ NEZNAMENÁ ŽE JE KONEC SVĚTA!!! NE!!! NESMÍME TO VZDÁVAT!!! NESMÍME, MUSÍME POKRAČOVAT DÁL!!!
Máma na to nic neřekla jen pokrčila ramena a šla dál.

Šly jsme lesem až najednou jsme něco zahlédly!!!

Já: Mami, mami vidíš to?!!! Zázrak,
Máma: To, to snad ne!!! Lásko jsme v sedmém nebi!!!!





Konec prvního dílu, pokračování příště!!!

Konec světa - úvod.

23. února 2009 v 19:17 | Můra

Ahojky, jmenuji se Roxana a je mi 35 let, mám dceru jménem Rozálie a před měsícem mi zemřel manžel, je to hrozné, nemít manžela, zatím moc nežijeme, žijeme jako bezdomovci, ale to se vše změní, časem, někdy mám pocit že můj manžel byl pro mě vše, to nejdůležitější co mě mohlo potkat. Právě bydlíme s Rozálií pod mostem kde taky jinde že?, myslím si, že se nám tam celkem daří, ale jak to bude dál? To zatím nevíme.



Čauky, tak to jsem já, Rozálie Murmuri, ano, můj otec nebyl čech. Zemřel mi asi před měsícem a ještě ted si na to máma nemůže zvyknout, nerada bych, aby se jí něco stalo protože je to má jediná rodina, ano, je, jsem jedináček a babička zemřela ještě dřív než se narodila, dědek po tom co jsem se narodila a ted mi zbyla jen babička která leží v nemocnici a maminka, nikoho jiného nemám a tak se bojím, moc bojím, doufám že to vše dopadne dobře a zase to bude v pořádku a že si máma najde manžela.


Konec světa - o čem bude?

23. února 2009 v 19:11 | Můra

Takže, můj první vymyšlený komix bez obrázku, bude mít název, "Konec světa" bude o 35-ti leté ženě a její dceře Rozálii, dokáže se Roxana smířít s tím, kdo vlastně je a že přišla o manžela při autonehodě? Najde si nového manžela???


Rozálie, ano, to je ona, hlavní postava která přežila, Roxana se bude chtít zabít protože si bude myslet, že život bez jejího manžela je k ničemu, zatáhne do auta i svou dceru, ale narazí do stromu, Rozálie přežije, ale co její matka?? To se vše dozvíte.


Můj první komix.

23. února 2009 v 18:56 | Můra

Takže, tohle je můj první komix, nebude s obrázky, bude jen tak, ještě zatím nevím, jak se bude jmenovat, ale těšte se na můj první, nový a nezanedbáváný blog!!!!!!!


Daniel Landa - popis.

19. února 2009 v 20:19 | Můra
Daniel Landa se narodil 4.11. 1968. V roce 1990 se oženil s ženou jménem Mirjam Muller původem z Německa. Spolu vychovávají dcery Anastazii a dvojčata Roxanu a Rozálii.

V roce 1988 absolvoval na pražské konzervatoři obor hudebně-dramatický, avšak herectví se věnoval pouze příležitostně.


Nu kdybych tady měla vypisovat vše co vím o Landovi, píšu to hrozně dlouho, koho zajímá Daniel Landa, dám sem odkazy na jeho stránky a přečtěte si to.



Daniel Landa.

19. února 2009 v 17:45 | Můra
Od Daniela Landy se mi líbí písnička Motýlek,Třista z místa a Andílek.

Texty.

Andílek:
Ještě, když chodil do školy,
vždycky nejlíp z nás plnil úkoly
skvělý diktáty, dětský kravaty,
kluk jak andílek, trochu debílek.

Brejličky se mu mlžily,
zato jedničky se mu množily.
Dobře maloval, skvěle žaloval,
tenhle andílek, malej debílek.

Holky ho nikdy nechtěly,
asi proto, že byl příliš nesmělý,
tak je nesnášel, třídní donášel,
ten náš debílek, pardon andílek.

A tak životem šel tenhle tlustínek,
cestu mu vyšlapal jeho tatínek
na drahej fráček malej odznáček,
hajzlík od kosti co má rád
sladkosti.

Vlasy pomádou pomazaný
náš andílek má velký ambice
hlavně v politice a kritice.

Chlapeček co tone v mindráku,
sedí teď ve velkým baráku,
veliký fáro v hubě cigáro,
už ne andílek, teď je debílek.

Těžko se facce ubrání
a tak je chudinka strašně humánní
velmi morálně škodí po straně,
pomluva docela hodně udělá.

Vlasy pomádou pomazaný
náš andílek má velký ambice
hlavně v politice a kritice.

Znám jich víc těchhletěch hajzlíku,
dělaj politiku, píšou kritiku.
Oči jim zaplanou při útoku stranou,
ve škole andílci teďka debílci.


Třista z místa:
Tak a teď proberem, to co mě nechceš říct,
ale myslim si,že už to chápu
...že po světě pobíhá daleko víc
přítažlivejch chlapů.

Všichni to věděli a všichni se mi smáli,
že dělala si ze mě vola.
A teď nás vezou tam k oltáři v dáli
ultrarychlý kola,
ultrarychlý kola.

Dvěstě v městě,
třista z místa,
přímou čarou do náruče antikrista,
semafor má barvu jako komunista.
Letíme jako střela, nelži žes to nevěděla!
Lásko, lásko budeme se bát.
Řítit se nocí jako tolikrát.
Snad mě máš ráda, i já tě mám rád.
Hlava se mi z toho točí,
proč ti tečou slzy z očí.

Né teď je pozdě na dávání kopaček,
v těch se špatně jede,
a nás čeká ještě pár pitomejch zatáček.
Měl jsem ti to říct předem.

Je rozmazaná krajina a gumy kvičí
song na rozloučenou.
Všechno ti odpouštim,
když do tmy fičim.
A ty budeš mou ženou.
A ty budeš mou ženou.

Dvěstě v městě, třista z místa,
přímou čarou do náruče antikrista,
semafor má barvu jako komunista.
Letíme jako střela,
nelži žes to nevěděla.
Lásko , lásko budeme se bát.
Řítit se nocí jako tolikrát.
Snad mě máš ráda, i já tě mám rád.
Hlava se mi z toho točí,
proč ti tečou slzy z očí.


Motýlek:

Ty jsi holka nebezpečná,
naše láska bude věčná
uvěř tomu, že jsme bohatý,
štěstí nám teď šlape na paty
prachy z tý banky máme celý,
ani jsme tam moc nestříleli.

Hotel u cesty, symbol neštěstí
ty chceš teďka spát, to se musím
smát
klepem na dveře, dobrá večeře .
V bílý posteli noční veselí
v bílý posteli noční veselí.

Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mě ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stát,
začal sjem se o nás trochu bát.
Teď banda fízlů, jak v hororu,
do oken se šplhá nahoru
na nás.

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, teď to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Sakra něco vlítlo mezi nás,
neodcházej, ještě není čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli,
škoda ze tě takhle trefili
doufám, že tě to moc nebolí,
k svátku ti dám novou pistoli
-velkou.

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, teď to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Vypadáš jak když spíš,
houkačky neslyšíš.
Tak ty jsi mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla.
Výstřely práskaj tmou,
já letím za tebou
teď!!!

V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, teď to lítá.
V bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.
Fotečka:

Úžasný, já ho žeru!!!!


Kabáti

18. února 2009 v 21:01 | Můra
Od kabátů je úžasná písnička Raci v práci:

Text:
Na našem rybníku tam v ráji řas a vodníků
já sleduji to tiše z povzdálí
ropuchu s medvědem vod ucha k uchu s úsměvem
to vždycky když to žabák ubalí

už jsou zas v zámoří
sakra slizký úhoři
ostatním se to zjevně nelíbí
připlujou machrujou
kde jakou řečí hovoří
sebevědomí jim nechybí.

Jó, většina těch malejch ryb čeká až bude líp
nechtěj se plácat v bahně živořit a na dně žít
hledaj svý místo na slunci, jak štiky a sumci
no prostě si chtěj holky přilepšit.

raci v práci repujou na hřbetech plotic vyplujou
prej obklíčit a dobýt Rakovník.
škeble se šklebí na žáby, žáby si hrajou na dámy
a kolem jde krab starý milovník.

Jó, většina těch malejch ryb čeká až bude líp
nechtěj se plácat v bahně živořit a na dně žít
hledaj svý místo na slunci, jak štiky a sumci
no prostě si chtěj holky přilepšit.

Fotečka Kabátů:


Zpěváci - Zpěvačky (Bára)

18. února 2009 v 20:53 | Můra
Takže, od Ewičky Farné se mi líbí písnička ticho:

Text:
Ticho láká němý chlad,
posílá ho do nálad,
do slov "Vážně tě mám ráda"
a možná i dál…

Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.

Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.

Tichu vládne němý pláč,
nečitelný je to hráč.
Štěká ten, kdo není rváč,
dnes víc ty ho znáš.

Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.

Fotečka: